úvod > recenze a články > Manau

Manau. Celtic rap fusion

Roman Anýž

Dokážete si představit blázna a odvážlivce, který by se pokoušel smíchat tradiční bretonskou nebo irskou hudbu s rapem? Já donedávna ani ve snu a popravdě řečeno by mne taková myšlenka trochu polekala a patrně i rozčílila, stejně jako Alana Stivella, když ho v roce 1999 požádala trojice mladých hudebních experimentátorů, jestli by nemohla "trochu" zremixovat "posvátnou" Tri Martolod...

Martial Tricoche , R.V. (Hervé) Lardic a Cédric Soubiron přes Stivellův nesouhlas motiv z Tri Martolod použili (konec konců jde o tradicionál) a natočili debutový singl La Tribu de Dana, který se k překvapení všech téměř okamžitě vyšvihl na špičky francouzských hitparád.

Jak se tato pařížská trojka (dnes bohužel již dvojka - Hervé kapelu opustil), jejíž jméno je odvozeno ze starobylé verze názvu ostrova Isle of Man, dostala k fůzi rapu a celtic folku? Raper a skladatel písní Martial a jeho přítel DJ Cédric měli svůj program na pařížským rádiích již na konci 80. let. Instrumentalistu Hervého Lardica (akordeon, basa, kytary, klávesy) potkali později. Ke keltské kultuře a bretonskému folkloru prý Martiala přivedli přátelé jeho bratra (...)

Po úspěchu La Tribu de Dana bylo jen otázkou času, kdy kapela dostane příležitost ke svému prvnímu albu. Panique Celtique (Polydor, 1999) bylo opravdovým trhákem (vyhlášeno nejlepším rapovým albem roku). Za necelý rok Manau získali diamantovou desku za 1 milion prodaných disků... Manau hrají na nejrůznějších hudebních festivalech po celé Francii. Na festivalu v Saint-Rennan vystupovali po boku legendárních TRI YANN (už od pohledu přístupnějších než bretonský folkový král Stivell). Mají za sebou také veleúspěšný koncert ve francouzském hudebním svatostánku číslo jedna - v pařížské Olympii.

Na jaře 2000 vydalo duo (již bez Hervého) své druhé album Fest Noz de Paname , o poznání jiné než debutové album. Manau pokračují v experimentu s dalšími žánry a spolupráci se spoustou zajímavých hudebníků. Na albu se objevují působivé klidné písně, některé až v jazzovém aranžmá. Tradiční nástroje, dudy, bombard a hlavně housle spojené s naléhavým Martialovým hlasem tvoří opravdu zajímavý celek. Když se tato dvě alba dostala do mechaniky mého přehrávače, netrvalo dlouho a počáteční nedůvěra se změnila v nadšení ... Manau, celtic rap fusion, keltská hudba trochu jinak ;-)

diskografie:
Panique Celtique (1999)
Fest Noz de Paname (2000)

zdrojem byly webové stránky www.rfimusique.com a za obě alba díky Terez.